S Chrisem Potterem jsme se setkali někdy na přelomu milénia v předvečer koncertu s bigbandem Davea Hollanda. Pokud by se dala vytvořit šablona charakteru „Nice Guy“, Chris Potter by byl předlohou. Je to mistr a navíc nefalšovaně skromný mistr.  

Jim Hall mě zásadně ovlivnil a jeho vnímání hudby je mému vlastnímu velmi blízké. Kromě toho, že jsem měl čest jej zpovídat na konci devadesátých let, jsem také viděl jeden z jeho posledních koncertů v Evropě ve vídeňském Konzerthausu. Nikdy

Kenny Garrett je svéráz a projevuje se to i v jeho hudbě. Následující interview jsem s ním udělal v předvečer koncertu kapely Victora Baileyho, kde se Kenny ocitnul v dnes již pro něho netypické roli sidemana. Jméno čtyřicetiletého saxofonisty nalézáme

JOHN SCOFIELD je jedním z mých nejoblíbenějších muzikantů. Záměrně neříkám kytaristů, protože je na prvním místě muzikant a až pak teprve kytarista. Následující interview pro časopis Muzikus jsem dělal už opravdu hodně hodně dávno. „Je to úplně jiný svět,“ popisuje

Brad Mehldau je mimořádná osobnost. Rozhovor pro Harmonii jsem dělal už před lety a dodnes je mimořádně aktuální. V roce 2013 jsem se v Brně na JazzFestu navíc znovu ujistil, že zkazky o jeho odtažitosti se zakládají na pravdě jen

Pro festival Struny podzimu (který je mimochodem skvělý) jsem udělal rozhovor s jihoafrickou legendou Hughem Masekelou. 5.11. zahraje v Praze s Larrym Willisem a je to vedle Herbieho Hancocka další vitální sedmdesátník, který do ČR v letošním bohatém jazzovém podzimu